Pylová alergie



Alergie, neboli přecitlivělost na pyly stromů, trav nebo plevelů, se projevuje nejčastěji alergickou rýmou a konjunktivitidou, tedy svěděním, slzením a zarudnutím očí, vodnatou rýmou, otokem sliznic nosu ústící v ucpaný nos a kýcháním (často záchvatovitým v salvách). A to při kontaktu s pyly, na které je člověk alergický, to znamená, že jeho imunitní systém reaguje na pylová zrna nepřiměřenou (alergickou) reakcí. Neléčené onemocnění může vést ke zvýšené únavě, poruchám pozornosti, bolestem hlavy a omezovat pacienta v běžných aktivitách, ve škole i v práci. Těžší forma pylové alergie, zvláště pokud není alergická rýma adekvátně léčena, může vést k rozvoji bronchiálního astmatu a projevovat se dechovými obtížemi, kašlem nebo stavy dušnosti. Může jít o alergii na jeden druh pylů, obvykle jde ale o přecitlivělost smíšenou. Pylová zrna jsou velmi malá a běžně přeletí vzdálenost 50-100 km. Období, ve kterém se pylová zrna uvolňují do ovzduší, závisí na době květu jednotlivých rostlin.

Projevy pylové alergie se v naší oblasti mohou objevit přibližně od konce ledna nebo února až do října, a to v závislosti na aktuálních klimatických podmínkách.

Ve střední Evropě se pylová sezona obvykle dělí na tři období:

  1. jarní – v ovzduší dominují pyly dřevin (bříza, olše, vrba, líska, dub)

  2. letní – převaha pylů trav (bojínek, lipnice, jílek, psárka, obilí) – u nás nejrozšířenější, přibližně u 50 % pacientů s pylovou alergií

  3. podzimní – hlavními alergeny jsou pyly plevelů (pelyněk, jitrocel, ambrozie)

Složení a množství pylů se může v jednotlivých oblastech lišit – dle nadmořské výšky, povětrnostních podmínek, teploty – v horských oblastech může být vrchol uvolňování pylů do ovzduší posunut až o měsíc.
 

Základní opatření, jimiž lze alespoň částečně mírnit potíže způsobené pylem:

  • omezit styk s alergenem – vyhnout se pobytu v přírodě v období zvýšeného výskytu příčinného pylu, obzvláště v teplém a suchém počasí

  • sledovat pylový kalendář (http://www.pylovasluzba.cz/)

  • větrat zejména brzy ráno nebo po dešti

  • dodržovat důslednější osobní hygienu – např. během dne oplachovat obličej, častěji si mýt vlasy

  • u alergie na pyly trav by se měl alergik vyhnout sekání trávy a následné manipulace s ní

 

V případě rozvoje alergických projevů se užívají léky na zmírnění alergické reakce (tzv. symptomatické úlevové léky) – antihistaminika, kortikosteroidy, antileukotrieny – v podobě tablet nebo lokálně (nosní sprej, oční kapky).

Jedinou léčbou, která ovlivňuje přímo imunologické mechanismy alergického onemocnění, a tím léčí samotnou příčinu alergie, je alergenová imunoterapie (viz specifická alergenová imunoterapie). Základem je rozpoznání konkrétního alergenu, který je příčinou potíží, a to buď kožními testy, nebo laboratorním vyšetřením krve.



zpět
2018 © AlergoMed | Vyvinuto a provozováno s whitewolf.cz